Kdo za plátnem stojí?
Jmenuji se Lucie Ponikelská a kamarádi mi říkají Efí, jsem malířka z Jeseníků. Žiji jednoduchým a blízkým způsobem přírodě – na louce, v maringotce, obklopená lesy, tichem a svými třemi kočičími parťačkami, které jsou se mnou po celou cestu.
Dlouhá léta jsem žila v zahraničí. Čtrnáct let jsem strávila v Řecku, které mě hluboce ovlivnilo a inspirovalo. Tam jsem se naučila více vnímat svobodu, barvy, jednoduchost života, lidskost i schopnost radovat se z obyčejných věcí. Právě Řecko mě svým způsobem přivedlo zpátky k sobě samotné. A nakonec i zpět do České republiky.
Moje srdce mě zavolalo do Jeseníků, kde jsem ucítila, že si přeji vytvořit zelený domov – místo plné tvoření, klidu, sdílení a inspirace. Místo s ateliérem, kam budou jezdit lidé zpomalit, malovat, sedět si jen tak u ohně, projít se společně lesem a znovu se napojit sami na sebe… a taky se naučit nebo si dovolit v dnešní hektické době i spolu v tichu být…
Malování je pro mě mnohem víc než jen tvorba obrazů. Je to způsob, jak se zastavit, zklidnit mysl a znovu cítit život. Do svých obrazů vkládám hřejivý pocit, radost, svobodu a vnitřní klid. Maluji fantazijní a barevné obrazy inspirované Jeseníky, Řeckem, přírodou a obyčejnými kouzelnými okamžiky života.
Maluji hlavně na dřevo, sem tam na plátno…vede mě sám život …učí mě trpělivosti, objevovat nové techniky, nebát se, důvěřovat, učit se ze svých chyb, ale hlavně mě propojuje vice a více se svou intuicí, která mě umí vést do nekonečných příběhů …
Pořádám také setkání a kurzy, kde vedu lidi k tvořivosti, intuici a většímu propojení se sebou samými. Věřím, že každý člověk v sobě má schopnost tvořit, cítit a na chvíli vypnout neustálý hluk v hlavě. Společně malujeme, chodíme do lesa, sedíme u ohně a učíme se být víc přítomní.
„Součástí mé tvorby je také zachycování lidí a jejich příběhů – lidí, kteří tvoří srdcem, vyrábějí krásné produkty, žijí blízko přírodě nebo našli vlastní svobodnou cestu životem. I tímto způsobem chci přispívat na YouTube a sdílet svět, který inspiruje k větší lehkosti, tvořivosti a vnímání krásy kolem nás.“
Tento projekt nevznikl z touhy po luxusu ani velkých věcech. Vznikl z lásky k místu, které se stalo domovem – nejen pro mě, ale i pro lidi, kteří sem přijíždějí načerpat klid, inspiraci a pocit bezpečí.
Moc děkuji každému, kdo se rozhodne stát součástí této cesty. Vaše podpora pro mě neznamená jen finanční pomoc. Znamená naději, možnost pokračovat v tvorbě a zachovat prostor, kde mohou lidé na chvíli zpomalit a ucítit život.
